Patnáct vteřin, které mohou změnit směr

Ráno po dovolené jsem stála ve sprše a cítila, jak se mi pomalu začíná zvedat hladina stresu. Ještě ani pořádně nezačal pracovní den a myšlenky na všechno, co je potřeba – pokud možno okamžitě – udělat, začínaly vířit nebezpečně rychle.

A pak jsem si toho všimla.

STOP

Na pár vteřin jsem se zastavila. Fyzicky i mentálně. Nic jsem neřešila, nesnažila se myšlenky uspořádat ani si říkat, že „to bude dobré“. Prostě jsem přestala následovat další a další myšlenku.

BREATHE

Pořádně jsem se nadechla. Pomalu. A ještě jednou. Pozornost se na chvíli přesunula z hlavy k dechu a tělu.

BE

Uvědomila jsem si, že stojím pevně nohama na zemi. Vnímala jsem vodu, dech, svoje tělo a okamžik, ve kterém právě jsem. Ne všechno, co bude potřeba zvládnout za hodinu, odpoledne nebo během celého týdne. Jen to, co je právě teď.

Celé to mohlo trvat patnáct vteřin. A přesto bylo něco jinak.

Stop – Breathe – Be

Na tuto jednoduchou techniku jsem narazila v knize The 5 Resets od lékařky a odbornice na stres Dr. Aditi Nerurkar. Její princip je překvapivě prostý: zastavit automatickou stresovou reakci, obrátit pozornost k dechu a následně k přítomnému okamžiku.

Nejde o to, že by za patnáct vteřin zmizel seznam úkolů. Ani o to přesvědčit sami sebe, že nemáme důvod být ve stresu. Jde spíš o vytvoření malého prostoru mezi tím, co se děje, a tím, jak na to reagujeme.

A právě proto mi tato technika připomněla jedno z mnoha doporučení, které jsme nedávno dostali od kolegy:

„V průběhu dne si dělejte krátké přestávky mezi schůzkami. I patnáct sekund vědomé pauzy pomáhá.“

Možná si pod slovem přestávka představíme deset minut, kávu nebo procházku. A když máme kalendář plný schůzek, rovnou si řekneme, že na ni není čas.

Jenže přestávka může mít i patnáct sekund.

Po skončení Teams callu nemusíme okamžitě kliknout na další meeting. Můžeme na chvíli sundat ruce z klávesnice.

STOP – na několik vteřin skutečně přestat.

BREATHE – vědomě se nadechnout a vydechnout.

BE – všimnout si: Kde právě jsem? Co cítím v těle? Co je teď skutečně potřeba?

A potom pokračovat.

Nejde o velkou změnu pracovního dne. Možná právě naopak. Stop – Breathe – Be je zajímavé tím, jak je malé. Nepotřebujeme aplikaci, speciální prostředí ani půlhodinu v kalendáři.
Potřebujeme si jen včas všimnout, že naše myšlenky začínají vířit trochu příliš rychle.
A někdy může patnáct vteřin stačit k tomu, abychom změnili jejich směr.